|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
Jdeme cestou mlhy každý ve svém tichu
vítr padá k nebi jak sebevrah ptačí
a otisky tváří jež jindy na tvém břichu
ležet zůstávají se z kroků našich mračí.
Pro ruce mé bílé ses mi narodila
když zavíráš oči temné jak dvě tuhy
a za dvířka víček sis šaty odložila
do hlubin stínů padá můj stín tebou druhý.
A ve věži se chystá zvonit holub půlnoc
Magellanův oblak z hvězd a mého prachu
je světlo co svítí z lamp tobě na pomoc
naše loď je z hlíny a má kotvy strachu.
Jen tep tvého srdce smí mi čas můj měřit
hodin tikot ze zdí smrt mi připomíná
tuto noc chci však jen v tvoje vlasy věřit
že co vlas je jedna moje ta vteřina.
|
|
|
